Drobečková navigace

Novela Prozatímní ústavy – zákon č. 271/1919 Sb.

Novela Prozatímní ústavy byla přijata 23. 5. 1919. Účinná byla od 31. 5. 1919. Posilovala postavení prezidenta. Zaváděla klasickou formu parlamentní republiky, která byla původním zněním Prozatímní ústavy vychýlena k formě vlády shromáždění. Byť musel být zákon přijat kvalifikovanou většinou, není označen jako zákon ústavní, jelikož tento pojem tehdejší právní řád neznal.

Hlavní změna spočívala v tom, že prezident získal právo jmenovat a odvolávat členy vlády. Pověřoval je i řízením konkrétních rezortů na návrh předsedy vlády. President republiky získal právo být přítomen a předsedat schůzím vlády, vyžadovat si od vlády a jednotlivých jejích členů písemnou zprávu o každé věci, která náleží do oboru působnosti dotčeného člena vlády a právo pozvat vládu nebo jednotlivé její členy k poradě. Prezident výslovně získal právo jmenovat vysokoškolské profesory. Posílilo i právo veta prezidenta, který nově mohl vetovat zákon do 14 dnů. Jeho veto mohlo být přehlasováno jen za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců. Prezident mohl vystoupit v Národním shromáždění se zprávou o stavu republiky. Nově byl ovšem každý jeho úkon podroben kontrasignaci příslušného člena vlády, původně to byl jen úkon v oblasti vládních úkolů.

Měnila se i volba prezidenta. Nově stačila k volbě přítomnost nadpoloviční většiny poslanců a hlasy 2/3 přítomných poslanců. Prezidenta v době nemožnosti výkonu funkce zastupovala vláda, ale nově zákon stanovil, že v případě choroby trvající více než měsíc, Národní shromáždění zvolí náměstka prezidenta stejným způsobem, jako se volil prezident.

Nedůvěru vládě mohlo navrhnout nejméně 100 poslanců. K vyslovení nedůvěry bylo třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, stalo se prostou většinou hlasů.