Drobečková navigace

Ústavní zákon č. 376/1990 Sb.

Ústavní zákon č. 376/1990 Sb. byl přijat 20. 9. 1990. Účinnosti nabyl vyhlášením téhož dne. Ačkoliv to z názvu ústavního zákona č. 376/1990 Sb. nevyplývá, tento ústavní zákon novelizoval nejen Ústavu z roku 1960, ale i zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců.

Tento kratičký ústavní zákon byl spíše technickou novelou Ústavy z roku 1960. V prvé řadě zrušil čl. 6 Ústavy, čímž odstranil odkaz na Národní frontu, která v době socialismu sdružovala pod vedením Komunistické strany všechny politické strany, společenské a zájmové organizace. Ve zbytku se tento ústavní zákon věnoval soudní moci a za tímto účelem novelizoval rovněž zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců. Do Ústavy nově zakotvil slib soudce, který zněl následovně: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavními a ostatními zákony a budu rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně“. Tímto důrazem na individuální nezávislost a nestrannost soudce reagoval ústavodárce na excesy soudní moci v letech 1948-1989. Zároveň došlo k vypuštění té pasáže slibu, ve které soudci do té doby museli slibovat věrnost „věci socialismu“ a přislíbit, že budou vykládat Ústavu i ostatní zákony „v souladu se socialistickým právním vědomím“ (viz § 42 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců). Dále ústavní zákon č. 376/1990 Sb. stanovil, že soudci jsou voleni a odvoláváni (stále ještě zákonodárnými sbory) na návrh pověřeného člena vlády České a Slovenské federativní republiky, resp. republikového ministra spravedlnosti, a nikoliv na návrh příslušného orgánu Národní fronty, jak tomu bylo do té doby (viz § 43 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců). Pořád však platilo, že soudci mohli být odvoláni orgánem, který je zvolil (viz čl. 101 odst. 5 Ústavy), tj. buď Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní Republiky (u federálních soudců) nebo příslušnou národní radou (u republikových soudců).