Drobečková navigace

Ústavní zákon č. 110/1967 Sb., o národních výborech působících v hlavním městě Praze

Tento ústavní zákon, který byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky 30. listopadu 1967, má pouhé tři paragrafy. Druhý paragraf je zároveň první novelizací Ústavy přijaté v roce 1960. Věcně souvisí tento právní předpis s rozšiřováním území hlavního města Prahy. Souběžně schválený zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze rozšířil území Prahy o 21 dosud samostatných obcí[1] a do budoucna usnadnil připojování dalších obcí.

Zásah do ústavy si vyžádala skutečnost, že ústava předpokládala pro Prahu dvoustupňovou strukturu národních výborů, jež měla být tvořena Národním výborem hlavního města Prahy a obvodními národními výbory. Zároveň však zákon č. 111/1967 Sb. předpokládal, že na území připojovaných obcí zůstanou působit dosavadní místní národní výbory. Tím vznikla potřeba umožnit existenci trojstupňové struktury národních výborů.

Takto prezentoval důvody navrhované úpravy ústavy příslušný parlamentní tisk[2] i jeho předkladatel ministr vnitra Josef Kudrna na schůzi NS ČSSR dne 30. 11. 1967.[3] Oba předpisy (zákon č. 111/1967 Sb. i ústavní zákon č. 110/1967 Sb.) byly projednávány společně. V diskusi kromě zpravodaje vystoupili další tři poslanci a jedna poslankyně.[4] Nikdo z nich se ovšem nevyjadřoval přímo k problematice změny ústavy či obecněji struktury národních výborů v Praze. Návrh ústavního zákona byl jednomyslně schválen.[5]